Základní pojmy ve vysokém školství Vydáno:26.4. 2010
Zveřejni článek na Facebooku Zveřejni článek na Delicious Zveřejni článek na Linkuj.cz Zveřejni článek na Twitteru

Základní pojmy ve vysokém školství

Vysoké školství je plné různých terminologických výrazů a také často cizích, pro řadu studentů možná dosud neznámých, slov. Rozhodli jsme se proto pro vás vybrat ty, se kterými se během studia setkáte asi nejčastěji, abyste se pak mohli v novém prostředí co nejrychleji zorientovat.

Organizace vysokých škol

Rektor

Rektor je nejvyšší funkcionář VŠ nebo církevní školy, rektor jmenuje prorektory, děkany, kvestora, členy vědecké rady a disciplinární komise, předkládá výroční zprávu o hospodaření školy a její rozpočet. Rektora jmenuje i odvolává prezident republiky na návrh akademického senátu VŠ, jeden člověk může být zvolen za rektora jedné VŠ max. dvě po sobě jdoucí funkční období, přičemž jedno trvá dle současného zákona čtyři roky.

Akademický senát

Samosprávný zastupitelský akademický orgán; skládá se z pevně daného počtu studentů a pedagogů; jeho členové jsou voleni pravidelně akademickou obcí příslušné části univerzity na přesně určené funkční období; řídí se příslušnými zákony ČR a vnitřními předpisy univerzit.

Fakulta

Základní organizační jednotka vysoké školy v čele s děkanem, která zahrnuje příbuzné obory a rozvíjí určitou odbornost prostřednictvím výuky a výzkumu. Fakulty se dále dělí na katedry.

Katedra

Jednotka strukturálního uspořádání univerzit; různé katedry dohromady tvoří fakultu; na některých školách jsou katedry nahrazeny tzv. instituty.

Děkan

Vedoucí zaměstnanec fakulty, jmenuje ho a odvolává na návrh akademického senátu fakulty rektor. Při akademických obřadech používá titul spectabilis (slovutný).

Studijní oddělení

Pro studenty velmi důležité místo – lze zde získat potvrzení o studiu, informace o studiu, přes studijní oddělení si student může omluvit absenci, řešit případné problémy, které se při studiu mohou vyskytnout. Každá fakulta má svoje studijní oddělení, studenti jsou většinou rozděleni k jednotlivým pracovnicím oddělení např. podle abecedního pořadí příjmení.

Další pojmy naleznete v našem Slovníku akademických pojmů.

Organizace studia

Bakalářské studium

Je zaměřeno na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském programu; podmínkou přijetí ke studiu je dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání; standardní doba studia včetně praxe je nejméně tři a nejvýše čtyři roky. Řádné ukončení je státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. Může mít prezenční a kombinovanou formu. Absolvent získá titul Bc.

Navazující magisterské studium

Magisterský studijní program navazuje na bakalářský studijní program; standardní doba tohoto studia je nejméně jeden a nejvýše tři roky. Je ukončeno státní závěrečnou zkouškou a jeho úspěšným absolvováním získá student ukončené vysokoškolské vzdělání a titul Mgr.

Magisterské studium

Navazuje přímo na středoškolské vzdělání a trvá čtyři až šest let. Je ukončeno státní závěrečnou zkouškou a jeho úspěšným absolvováním získá student ukončené vysokoškolské vzdělání a titul Mgr.

Doktorské studium

Cílem studia v doktorských studijních programech je výchova studentů k samostatné vědecké práci, prohloubení teoretických znalostí a osvojení si moderních metod vědecké práce v příslušném studijním programu a oboru.

Postgraduální studium

Studium navazující na ukončené vysokoškolské vzdělání. Je zde větší důraz na samostatné studium, přípravu na vědeckou činnost a prohloubení získaných znalostí. Student působí na katedře jako vyučující nebo vědecký pracovník.

Celoživotní vzdělávání

Zahrnuje veškeré studium v průběhu života – tj. povinnou i nepovinnou školní docházku, kurzy, rekvalifikace, výcviky apod. Realizuje ho řada VŠ i jiných organizací, jsou zaměřeny na různé cílové skupiny (např. univerzity třetího věku na seniory), nabízejí kurzy s různým zaměřením. CŽV na VŠ většinou poskytuje vzdělání vysokoškolského typu, ale nemůže v něm být udělen akademický titul; některé programy jsou realizovány v rámci akreditovaného programu, ale studenti CŽV nemají právní postavení studenta a musí za studium platit. Po absolvování programu v rámci celoživotního vzdělávání obdrží absolventi osvědčení.

Prezenční studium

Výuka v prezenční – dříve denní – formě studia může probíhat kterýkoliv všední den, dopoledne i odpoledne, přičemž student má povinnost navštěvovat povinné semináře. Studenti VŠ v prezenční formě mají status studenta (a z toho vyplývající výhody).

Kombinované studium

Studium, při němž student navštěvuje školu s nižší frekvencí než při prezenčním studiu; mnohdy probíhá formou blokové výuky; nahradilo tzv. dálkové studium. Ten, kdo studuje kombinovanou formou, nemá status studenta a z něj plynoucí výhody.

Distanční studium

Distanční (dálková) forma studia, kdy studenti chodí do školy např. jedenkrát týdně na odpolední vyučování či konzultace; nemusí se účastnit přednášek a cvičení jako studenti prezenčního studia, kteří do školy chodí obvykle každý den. Může probíhat formou samostudia a e-learningových kurzů. Dnes bývá většinou nahrazováno tzv. kombinovaným studiem.

Individuální studijní plán

Individuální studijní plán je zvláštní formou denního (prezenčního) studia, která vychází vstříc individuálním potřebám studenta a přitom se snaží pro něj zachovat rovné podmínky s ostatními studenty. Nejčastěji jej využívají studenti doktorského studia, ale žádat o něj mohou také třeba studenti se speciálními potřebami. Studium dle individuálního plánu umožňují také některé soukromé vysoké školy.

Jednooborové studium

Druh studia, při kterém se student zabývá pouze jedním oborem. V rámci Boloňského systému musí studenti zpravidla dosáhnout 180 kreditů v bakalářském stupni studia a 120 v magisterském. Jinou formou je dvouoborové studium.

Dvouoborové studium

Forma studia, kdy školy uchazečům doporučí výběr druhého oboru, nebo vypisují některé obory pouze jako součást povinně dvouoborového studia. Student potom musí nasbírat dohromady za oba obory tolik kreditů, kolik odpovídá jednooborovému studiu, tzn. při bakalářském studiu většinou dohromady 180, při magisterském 120. Z obou oborů dělá státní zkoušky a nakonec dostane jen jeden titul.

Další pojmy naleznete v našem Slovníku akademických pojmů.

Průběh studia

Imatrikulace

Slavnostní uvedení studenta na vysokoškolskou půdu. Po složení imatrikulačního slibu se student stává členem akademické obce.

Akademický rok

Akademický rok trvá dle zákona 12 kalendářních měsíců a jeho začátek stanovuje rektor. Člení se nejčastěji na semestry (zpravidla na dva) a sestává z období výuky a zkoušek a z období prázdnin.

Semestr

Z lat. školní rok. Označuje se zpravidla jako zimní a letní, případně podzimní a jarní, a ukončen je zkouškovým obdobím. Někdy mají školy také trimestry.

Bloková výuka

Výuka, která probíhá formou bloků, tzn. buď jednorázově (v jednom či několika dnech), nebo opakovaně, a to pravidelně či nepravidelně v podobě delších než standardních hodin (např. čtyřhodinových bloků); může probíhat i o víkendu, formou přednášek i seminářů.

Index

Studijní průkaz sloužící pro záznam zapsaných předmětů, dosažených studijních výsledků a další záznamy. Některé školy ho nahrazují elektronickými systémy zápisu známek.

Kreditový systém

Současný evropský kreditní systém vychází z předpokladu, že jednoroční práce studenta odpovídá šedesáti kreditům. Počítá se tedy stejným systémem ve všech zemích EU, a to pro bakaláře (180 – 240 kreditů) i pro magistra (60 – 120), ovšem dohromady ne více než 300 kreditů, tedy 5 let studia.

Kolej

Z lat. collegium. Jde o ubytovací zařízení určené zejména vysokoškolským studentům, ale v případě nenaplněné kapacity nebo za splnění podmínek umožňujících přidělení lůžka či pokoje zde mohou být ubytováni i jiní zájemci (často za vyšší poplatek). Součástí koleje někdy bývají i menzy, případně další služby (posilovna, společenská místnost, počítačová místnost atp.).

Menza

Společná jídelna, nejčastěji vysokoškolská.

Zápočet

Jedno z možných ukončení předmětu na VŠ (další je zkouška a kolokvium); cílem je zkontrolovat znalosti studentů, které nabyli v nějakém předmětu; většinou se hodnotí pouze prošel/neprošel (započteno/ne­započteno), pouze klasifikovaný zápočet se hodnotí známkou; v některých předmětech je nutné absolvovat zápočet, aby byl student připuštěn ke zkoušce na konci semestru; pokud je předmět vícesemestrální, bývá nejprve zápočet a až na závěr celého předmětu zkouška.

Zkouška

Způsob ukončení předmětu; je klasifikována známkami (většinou písmeny A-F, přičemž F znamená „neprospěl“; případně známkami, 1 – 4, kde 4 znamená „neprospěl“), může být písemná, ústní, popř. jejich kombinace; před jednotlivým vyučujícím či před celou komisí; student má většinou jeden řádný pokus, jeden opravný a jeden opravný, který musí povolit děkan.

Diplomová práce

Rozsáhlejší odborná studie, jejíž úspěšné vypracování a obhájení je pro studenta vysoké školy jednou z podmínek pro získání vysokoškolského diplomu; obhajoba diplomové práce je součástí státní závěrečné zkoušky; účelem diplomové práce je prokázat, že student je schopen samostatně tvůrčím způsobem zpracovat odborné téma.

Disertační práce

Závěrečná práce po doktorském studiu; je výsledkem řešení konkrétního vědeckého úkolu; prokazuje schopnost studenta samostatně tvůrčím způsobem vědecky pracovat a musí obsahovat původní výsledky vědecké práce.

Státní závěrečná zkouška

Souhrnná zkouška, kterou student uzavírá studium, případně je rozložena do několika menších zkoušek v průběhu celého studia, které dohromady tvoří státní závěrečnou zkoušku. Poté, co student úspěšně obhájí diplomovou práci a složí tuto zkoušku, obdrží titul.

Rigorózní zkouška

Zkouška, kterou musí absolvent magisterského studijního programu složit, aby získal doktorský titul (tzv. malý doktorát – např. PhDr.).

Promoce

Slavnostní předávání vysokoškolského diplomu úspěšným absolventům VŠ na konci studia, aktu se účastní příbuzní studentů a hodnostáři školy.

Další pojmy naleznete v našem Slovníku akademických pojmů




Odběr newsletteru

Chci odebírat newsletter Vysokých škol

Pravidelné informace o studiu na vysokých školách, přijímacíh zkouškách...


Odporúčame

Facebook

Chcete vedieť ako prví o novinkách na serveri, o tom, čo robíme a kde sa s nami môžete stretnúť? Pripojte sa k nám na Facebooku.

Akékoľvek použitie obsahu vrátane prevzatia, šírenia či ďalšieho sprístupňovania článkov a fotografií je bez súhlasu jednateľa serveru VysokeSkoly.sk zakázané.

Copyrights: VysokeSkoly.sk
Design:divDesign.cz
2018